Jak se tvoří a používají přídavná jména přivlastňovací od ženských jmen
Když chcete v češtině vyjádřit, že je něco něčí, máte k tomu dva základní prostředky:
- 1) přídavná jména přivlastňovací: Lucčina panenka
- 2) přivlastňování druhým pádem: panenka malé Lucky
V tomto článku se dozvíte, jak tvořit přídavná jména přivlastňovací (dále PJP) od ženských jmen.
V samostatných článcích rozepisujeme, jak se tvoří a používají přídavná jména přivlastňovací od mužských jmen, o konstrukci s druhým pádem a o srovnání obou způsobů.
Tvary ženských přídavných jmen přivlastňovacích (PJP)
Ženská PJP se tvoří pomocí přípony -in- a koncovek, které odpovídají rodu, číslu a pádu přivlastňované věci.
A to od základu jména po odtržení koncové samohlásky (Kristýn-a – Kristýn-in; Mari-e – Mari-in, Chil-i – Chil-in).
Tvary vidíte v tabulce.
Jednotné číslo
| Pád | M živ. | M neživ. | Ž | Stř |
|---|---|---|---|---|
| 1. kdo, co | matčin | matčin | matčina | matčino |
| 2. (bez) koho, čeho | matčina | matčina | matčiny | matčina |
| 3. (ke) komu, čemu | matčinu | matčinu | matčině | matčinu |
| 4. (vidím) koho, co | matčina | matčin | matčinu | matčino |
| 5. oslovení | matčin | matčin | matčina | matčino |
| 6. (o) kom, čem | matčině / matčinu | matčině / matčinu | matčině | matčině / matčinu |
| 7. (s) kým, čím | matčiným | matčiným | matčinou | matčiným |
Množné číslo
| Pád | M živ. | M neživ. | Ž | Stř |
|---|---|---|---|---|
| 1. kdo, co | matčini | matčiny | matčiny | matčina |
| 2. (bez) koho, čeho | matčiných | |||
| 3. (ke) komu, čemu | matčiným | |||
| 4. (vidím) koho, co | matčiny | matčiny | matčiny | matčina |
| 5. oslovení | matčini | matčiny | matčiny | matčina |
| 6. (o) kom, čem | matčiných | |||
| 7. (s) kým, čím | matčinými | |||
Proč je těch tvarů tolik?
PJP se v rodu, čísle a pádu shodují se slovem, které přivlastňujete. Takže to máte 4 rody (mužský životný, mužský neživotný, ženský a střední) krát 2 čísla (jednotné a množné) krát 7 pádů. Ano, je to hodně. Ale vidíte, že v množném čísle se to hodně opakuje.
Abyste z tabulky vybrali správný tvar, ptejte se: jakého rodu a v jakém čísle a pádu je přivlastňované slovo.
I když v některých oblastech ČR můžete slyšet, že se ve všech pádech používá jen tvar zakončený na -ovo, spisovná čeština to není.
Záludnosti při tvoření ženských PJP
⭐ Ženská přivlastňovací jména se netvoří od přechýlených příjmení. Místo nich používejte druhý pád.
Kozáková – bez Kozákové – názor Kozákové
⭐ Přípona -in- změkčuje předchozí souhlásku (r > ř; k > č; h (g) > ž), takže se mění základ jména: Bára – Bářin, Marika – Maričin, Helga – Helžin (i Helgin).
⭐ Koncová samohláska se neodtrhává u jmen zakončených:
- v psané podobě na -y: Emily – Emilyin
- na skupinu samohlásek s výslovností [i]: Audrey – Audreyin; neplatí pro zdrobněliny, ty poslední hlásku odkládají: Katie – Katiin
- na skupinu samohlásek, která se jinak píše než vyslovuje: Rue [rú] – Ruein
⭐ Jména zakončená na -th, -tha většinou připojují příponu -in- za písmeno t: Judith – Juditin, Edith – Editin, Agatha – Agatin.
⭐ PJP od antických jmen tvoříme od základu, který mají tato jména v 2. pádu: Isis – bez Isidy – Isidin.
Krátce a stručně
- Od ženských jmen se přídavná jména přivlastňovací (PJP) tvoří pomocí přípony -in- a koncovek tzv. smíšeného skloňování – vzor matčin.
- Přechýlená ženská příjmení PJP netvoří.
- PJP mění tvar podle rodu, čísla a pádu přivlastňované osoby nebo věci.
- U jmen, která netvoří PJP, se pro přivlastňování používá konstrukce s druhým pádem.